Pro veřejnost

Charakteristika skupiny léčiv nazývaných cytostatika

 

Co si představit pod pojmem cytostatika, či chemoterapie?

Chemoterapie je široký farmakologický pojem. Obecně tento termín znamená podávání různých chemických látek s léčivým účinkem (antibiotik, antivirotik, léčiv s protiplísňovým účinkem atd.). V onkologii se pod pojmem chemoterapie rozumí podávání léků s cytotoxickým či cytostatickým účinkem. Mechanismus účinku těchto léčiv spočívá v inhibici proliferace (množení) rychle se dělících buněk nádoru [1]. Velkou nevýhodou chemoterapie jsou vedlejší efekty (toxicita) této léčby, které vyplývají z neselektivního působení cytostatik jak na nádorové tak i na zdravé buňky organismu. Jedná se tedy o léčiva, která neselektivně blokují růst buněk nádorových ale bohužel i normálních.


Pro každého pacienta podstupujícího chemoterapii jsou dávky léčiv stanoveny individuálně dle jeho tělesných parametrů. Nejčastější způsob je dle povrchu těla, u některých léčiv však může být dávka stanovena např. pouze dle hmotnosti. Samotná příprava cytotoxických léčiv (ředění, míšení, případně rekonstituce léčiv do infuse či bolusové formy) se provádí asepticky ve speciální laboratoři nemocniční lékárny (viz obrázek).

 

Kdo smí cytostatika připravovat? 

Přípravu cytostatik zajišťují pracovníci s farmaceutickým vzděláním  (lékárníci, farmaceutičtí asistenti), kteří mohou dle legislativy přípravu provádět. Vlastní příprava cytostatik probíhá dle vyhlášky o správné lékárenské praxi v podtlakovém bezpečnostním boxu, tzv. izolátoru (na obrázku vpravo), který vyžaduje   umístění v prostoru s kontrolovaným stupněm čistoty (tzv. aseptické přípravně - detailnější info ohledně požadavků na zajištění kvality přípravy CL lze nalézt zde). Pro přípravnu CL je zaveden zvláštní režim z hlediska požadavků bezpečnosti práce a předepsaného hygienického režimu (větrání zajišťované vzduchotechnickým systémem, filtrace vzduchu vstupujícího do místnosti, kontrolovaný pohyb osob).

 

 Jaká jsou rizika při práci s cytostatiky?

Příprava cytostatik je řazena mezi rizikové práce, potenciálnímu riziku jsou vystaveni nejen zdravotničtí pracovníci zajišťující jejich přípravu či aplikaci, ale i pracovníci manipulující s cytostatiky na příjmu léčiv, ve skladech a také úklidoví pracovníci zajišťující sanitaci laboratoří či hygienického zázemí onkologických pacientů. Zdravotnický personál je vedle přímé toxicity látek, která souvisí s vlastnostmi dané látky, dávkou a individuální reakcí konkrétní osoby, vystaven riziku mutagenity, karcinogenity a teratogenity [2].

 

Lze kontaminaci cytostatiky měřit?

Pro studium a sledování kontaminace pracovního prostředí CL byly vyvinuty mnohé metody. S ohledem na obecně nízké/stopové koncentrace, které jsou pro oblast profesní expozice cytotoxickým léčivům charakteristické, jsou až na výjimky všechny metody podmíněny technicky velmi vyspělou a nákladnou instrumentací (např. hmotnostní spektrometr ve spojení s kapalinovým nebo plynovým chromatografem či hmotnostní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem). Pomocí těchto metod lze kvantifikovat množství některých běžně užívaných léčiv (cyklofosfamid, platinová cytostatika) ve vzorcích odebraných z různých pracovních ploch (stěry pracovního prostředí), ve vzorcích ovzduší (aerosoly zachycené na vzduchových filtrech či páry léčiv zachycené na pevný sorbent) či v oplachu rukou nebo v moči exponovaných pracovníků [3].
 

Tyto metody mají mnohé využití: hodnocení aktuální kontaminace pracoviště, hodnocení expozice pracovníků (sběr vstupních dat pro analýzu rizik), identifikace zdrojů kontaminace a/nebo hodnocení efektivnosti přijatých nápravných opatření. Z hlediska sledování a kontroly profesní expozice různým chemickým i fyzikálním faktorům je velmi užitečné využití osobních dozimetrů, které po určitý časový úsek vzorkují/zaznamenávají expozici tímto faktorem a podávají tím (integrovanou) informaci o zdravotní zátěži daného pracovníka. Bohužel pro cytotoxická léčiva (v porovnání například s radioizotopicky značenými kontrastními látkami využívanými v radiodiagnostice) zatím tato zařízení vyvinuta nebyla.

Projekt CYTO je první a zatím jediný vědeckovýzkumný projekt, který se v České republice začal zabývat problematikou profesní expozice cytostatikům.

 

[1] Web České onkologické společnosti ČLS JEP: Chemoterapie neboli léčba cytostatiky, 20.7.2009, http://www.linkos.cz/pacienti/lecba/f_chemo.php
[2] Fransman W, Vermeulen R, Kromhout H. Dermal exposure to cyclophosphamide in hospitals during preparation,
nursing and cleaning activities. Int Arch Occup Environ Health 2005; 78(5): 403–412.
[3] Turci R, Sottani C, Spagnoli G et al. Biological and environmental monitoring of hospital personnel exposed to antineoplastic agents: A review of analytical methods. J Chromatog B 2003; 789(2): 169–209.